Rok plný změn
2007
blbej windows: tak jsem už měl napsaný solidně dlouhý článek a vše je v pr*. "Přenos selhal" ... "připojení se nepodařilo obnovit" ... a je to v hajz*u
Tak alespoň pár fotek:
Tak znovu: Rok 2007 je pro moje stroje rokem plným změn. Jedno autíčko končí a druhé se pomalu dostává na jeho místo. I když v srdíčku to bude trvat ještě hodně dlouho - Ladátor je (byl) prostě bezkonkurenční.
Ale abych si tu pouze nevylíval své city nad strátou milovaného stroje, pokusím se tu nastínit i pár informací, jak to všechno vlastně bylo. Jak již asi víte z minulého roku, podařilo se mi zachránit jednoho krásného oranžového žigulíčka před spáry Egypťanů,
kteří ho chtěli na svém vrakovišti nemilosrdně rozřezat a poslat po dílech do Egypta. Ne že bych nechtěl žigulíkovi dopřát takto krásnou dalekou cestu, ale myšlenka rozřezaného auta nacpaného v krabicích se mi vážně moc nezamlouvala.
Navíc tento stroj, později ojmenovaný jako Oranžáda, je ve velice slušném stavu i přes to, že má najeto 170 000Km. Bývalý majitel s ním jezdil pouze v létě a přes zimu autíčko stálo hezky v garáži. Na první pohled se vše zdálo v naprostém pořádku, ovšem po bližším prozkoumání
tohoto vozu se moje doměnka ukázala býti mylnou. Čepy na přední nápravě KO, spojka KO, podlahy + podběhy KO, zadní brzdové prasátko KO, motor neseřízený, zatuhlý startér, rozeštelované dobíjení, přední brzdová prasátka zatuhlá, kotouče již za zenitem, zadní tlumič KO ... atd.
Ovšem jako velké plus hodnotím stav karoserie (i přes shnilé podlahy, podběhy, sloupky dveří ze strany př. kola a vodorovný nosník od věže ke sloupku), stav motoru a vůbec celkový dojem z této krásné leštěnky.
Malé info o Oranžádě::
rok 1978
najeto 170 000Km
motor tlaky na všech válcích 10,5atm
v zimě garážováno
vyměněny pouze př. blatníky, jinak vše originál
veškeré chromy a prvky interieru původní, zachovalé, pouze lehce zasrané
Na jaře jsem proto začal s veškerými opravami a čekal, co vše se ještě vyvrbí. V první řadě jsem vyčistil odlučovač oleje, seřídil kompletně motor, vyměnil špatné čepy, vyměnil lamelu spojky a při té příležitosti namontoval zkušebně i 5-ti stupňovou převodovku.
Autíčko jsem pomalu začal dostávat do stavu veterána, v létě proběhlo vyvaření podlah a podběhů (+ ostatních dodělků) a veteránská testace :-). Za vyvaření autíčka mnohokráte děkuji Montér Koljovi, který mi i přes svoje pracovní vytížení přislíbil svoji pomoc.
Makali jsme dva perné dny, sáhli jsme si na dno svých sil, dělali možné i nemožné ... až najednou všechny ty nechutné díry zmizeli :-). Montér Koljo, velké ti DÍKY!!!!!!
Po všech těchto opravách, kdy mezi nimi autíčko ještě absolvovalo dalekou cestu s vozíkem do Jablonce n.N., ladasraz v Trnavě, Pardubice k Montér Koljovi ... jsem si podal "žádost o testasi historického vozidla". Napsat "testace historického VAZidla" by mi asi neprošla :-).
Oranžáda na testační komisaře udělala dojem a nyní se již těší bodovému ohodnocení A1 :-). Do budoucna ji čeká již jen leštění, dodělávání vzhledových a mechanických much ... a hlavně ježdění pouze pro radost, s přáteli, na srazy a podobně.
Zima pomalu na krku a autíčko stále nemá střechu nad střechou. Naštěstí za malou výpomoc se naskytla možnost zastřešení v jedné stodole 45Km od mého bydliště. Není to sice zrovna blízko, ale lepší než nic :-). Po půldenním laborování s vraty se nám je nakonec podařilo otevřít, aniž by vypadli a mohl nastat samotný akt zimního spánku. Oranžádě se však moc nechtělo. Asi byla zvyklá na lepší zimní garážování. Potvůrka při rejdování ve stodole chcípala a nechtěla startovat (což se po seřízení již nestávalo - holt staré auto s duší :-) ). Nakonec jsem ji však přemluvil a podařilo se mi vyrejdovat až na místo určené k parkování. Nastává fáze 2: Hever + špalky a milou Oranžádu hezky zvednout na špalky a vyvěsit tak stářím znavené pružiny pérování. Po té odnést autobaterku, naposled ještě zakonzervovat chromové části, poodtrhnout okénka - aby mohl proudit vzduch, ale néé myši!! Brou noc ... na jaře se uvidíme ;-)
Toď asi tak v rychlosti vše, co se událo s mým novým přírustkem
Ladátorův konec: Oranžáda se teď těší výtečnému zdraví, ovšem Ladátor, můj první VAZ 2101, r.v. 1976, je již ... vlastně ... není již :-(. Koroze časem sežere všechny auta, je jen na nás, kdy to "časem" bude. Ladátor boj s korozí již prohrál. Toto autíčko mi věrně sloužilo 7let, vždy mě dovezlo bez problému na místo určení, na silnicích budilo spíše respekt - než posměch, rychlostní limit mělo úžasných 170Km/h a nejnižší dosažená spotřeba byla 7,2l/100Km. Interier dle slov kamarádů útulně zabydlený ... a končím, páč jdu hajat :-)
